Konečně jsem se vrhla na dopsání našeho fotodeníku. V poslední době jsem hodně unavená a nemám náladu na psaní, snad vás aspoň potěší fotečky s Verunkou.

Takto jsme si užívaly posledních listopadových dní bez sněhu. Kdybychom věděly, jaká zima nás čeká, užívaly bychom si ještě víc :)

Maminko, kuk, to je legrace :)

Kdyby tak šlo skočit z podzimu rovnou do jara, takový zimní spánek by nebyl k zahození, aspoň bych se zbavila předjarní deprese.

Culíkatá Verunka. Moc jí to sluší :)

Karneval u koníků v Janově, nejdříve promenáda koníků v maskách :) a pak karneval v místním Kulturním domě.

Jéjej, kamarádka :) Však jsem ti přinesla mňamku, hned ti dám :)

Koník ala žirafa :)

Maxipamperska :)

To nemá chybu :)))))))))

Verunka je krásná princezna se zlatou hvězdou na čele :)

Jé, to jsem ale šťastná :)

To nechápu, proč všichni po sobě hází tím papírem?

A je tu zima, bohužel..... Bohužel pro mě, Verča má na zimu trošku jiný názor :)

Jééé, to se mi líbí.

A jak to studí, to je paráda :)

Fotečka jako vymalovaná.....

A ještě jedna sněhová.

Jedna ze života zvířátek :)

A ještě dvě, abyste viděli, jakou mám doma šikulku. Snaží se navlékat kroužky podle barviček.

To mi to jde.

A kolečko je taky super.......

Říjen byl ve znamení školy a cestování. Hned prvního října jsme se vydaly s kamarádkami a jejich dětmi na výlet na rozhlednu Andrlův chlum, kde jsme si daly dobrý oběd a pak si děti zaskotačily na prolézačkách a kolotoči.

Mamííí, to se mi líbííííííí :)

Ještě chvilku.......

Pořádně mě roztoč, ať ještě nemusím dolů.

Navštívila nás teta Zuzka z Rané péče

Krásný výlet na Závodiště v Pardubicích :) Více se dočtete zde

Setkání v Hradci Králové

Září je u nás plné změn. Verunka nastoupila do přípravného ročníku Speciální základní školy, takže mám doma malou školačku. Krůček po krůčku se zlepšuje, maličko pokročila v řeči a porozumění, zkoušíme tříkolku Loped, na které dříve nechtěla ani sedět a veškeré pokusy byly doprovázené pláčem.

Mamko, to mi to s batůžkem sluší, viď?

Do školičky chodím moc ráda a jsem tu spokojená :)

Miluju čmárání všeho druhu, to mi to jde, že jo?

To jsem ale muzikantka :) Tluče bubeníček...........

A tady sedím v jídelně a zkouším sama jíst. Mamka říká, že je to ještě běh na dlouhou trať, ale já tam stejně jednou doběhnu :)

¨To je výhled :) Prozradím vám jedno tajemství...Proto jezdím tak ráda, dospěláci jsou najednou mrňaví a navíc dosáhnu na lístečky na stromech...

Taky už řídím jako mamka a jak mi to jde.......

Odpolední siesta na zahrádce :)

Mamko, proč mě zase fotíš?

Sluníčko mi zahřívá kožíšek.......

Vždyť je tak krásně.....

.....že se i pejskové chladí mezi květinkami :)))))))

Mamko, kuk!

To jsem jednička, viď?

1.7.2010 jsme nastoupily na šestitýdenní lázeňský pobyt do dětské léčebny Vesna v Janských Lázních.

V lázních se nám velmi líbí, jezdíme každý rok. Letos jsme tam byly již popáté, takže jsme téměř staří mazáci :)))

Čvachty, čvachty, to je koupáníčko :))))

Cvičeníčko, není jen mučeníčko, ale taky pěkná zábava. I když u toho pěkně posiluju svaly.

Letos jsme měly poprvé hipoterapii, na kterou nás vozili do Svobody nad Úpou. Moc se nám tam líbilo, krásné prostředí a milí lidé, doufám, že příští rok budeme moci opět jezdit. Hipoterapie je nyní i pro menší děti, odhaduji asi od čtyř let, dříve se předepisovala pouze starším dětem. Jezdí se na dvou koních, dítě doprovází paní z ergoterapie a jistí ho, aby nespadlo. Je tam vždy také jeden strejda, který pomáhá posadit dítě na koně.

Hopy, hop, to mám ráda......

V případě deštivého počasí, nebo naopak horka, je k dispozici krytá jízdárna.

A hurá na hřiště.........

Já jsem tak šťastná, mami...

Houpy, houpy, to je prima.

....nebo na Kolonádu......

Nějaká Kolonáda mě nezajímá, lepší je můj stín. Podívejte, jak se po mě opičí. Nahoru, dolu, nahoru, dolu.......

 A k čemu by byl pobyt na horách bez pořádné tůry........

.......a co třeba na Ludvíkovu boudu a sjezdovku Protěž?

Malé osvěžení po náročné cestě....

Pohled z Protěže směrem na Modrokamennou boudu

......nebo na Modrokamennou boudu?

Tak kdypak nám přinesou ten borůvkový koláč, mám už hlad......

Mamíííí, bolí mě nožičky.......

Klauzový důl

Černá hora

 letos jsme ji navštívily hned třikrát :))))))))))

Přece bych svého psího miláčka nenechala doma, jen ať se taky sveze, aspoň se nebudu tak bát :)

To je kamínků.....

Sněžka poprvé.......

Sněžka podruhé......

nad Pecí pod Sněžkou, kam došla Verča z Černé hory po svých :)

Sněžka potřetí

 A hurá do Pece na autobus, který nás zavezl až na Kolonádu :)))))

Musím ještě napsat, že je Verunka velmi šikovná. Bez problémů ušla osm kilometrů, trasu, se kterou by mělo možná problém zdravé dítě jejího věku. A Verča to ušla bez mrknutí oka, bez pláče, bez vztekání. Ale je pravda, že nesvítilo slunce, jinak by se nám šlo špatně, protože by mě tahala za svým stínem a dělala blbiny. A také bylo fajn, že s námi šla ještě jedna maminka s kočárkem, takže se Verča po cestě zabavila. Za pobyt prošlapala Verča dvoje boty, daň za naše "vycházky".

Na výletě u koníků :)))

Synoveček Jirka slaví narozeniny, tak jsme u toho samozřejmě nemohly chybět.

Západ slunce nad naší vesničkou (více fotek najdete na Facebooku)

Něco málo z naší zahrádky :)))))))

Dětský den u nás na vesnici :)))))

S kamarádkou Jitkou a malým Štěpánkem jsme vyrazili do ZOO v Olomouci. Štěpánek měl premiéru ve vlaku a jeho mamka vlastně taky, poprvé jela vlakem s kočárkem. Cestu jsme zvládli bez větších problémů, Štěpánkovi i Verunce se jízda moc líbila a my dvě s Jitkou jsme se těšily na Svatý Kopeček.

Byla jsem nadšená, je to vlastně první návštěva ZOO, kdy Verunka ze zvířátek něco měla, nikdy předtím ji zvířátka za sklem, nebo mříží nezajímala. Bylo na ní vidět, že se jí výlet velmi líbí.

Jé, brumbrum......

Krásná fotečka, jak oba zároveň ukazují na míšu :)

Z čeho jsem tak vykulenej...?

Aha, z tý holky, která ze mě nemůže spustit oči.....

Svůj k svýmu :)

Co ten pták blázní?

Tak na tyhle divný zvířata se mamka tak těšila?

Mamíííí, kuk!

Tak kozy to vyhrály na plný čáře.......

Mamííí, já ji chci.....

Co to má na tý hlavě mamííí?

Já chci toho pejska:)domů......

Já už musím jít, ale nebejt mámy, byla bych tu až do večera. Ještě pusinku......

Správná dvojka :)

Jasmínové foto :)

A ještě za kulturou......

Nějak nás to zmohlo, tak honem domů......

V poslední době focení opět flákám, tak aspoň dvě fotečky z večerního koupání :)

Mamííí, kuk!

Vyjímečně jsme ráno vyrazily na koníka. Verča se pokoušela dát Banetce cukr, ale málem to odnesly prstíky. Vzorně jí  totiž chtěla dát cukřík pinzetovým úchopem a ne na dlani, jak by to mělo správně být, aby si koník nespletl prsty s jídlem.

Dnes jsem si to krásně užila, nakrmila a pomazlila koníka. Jen ta máma byla ňáká divná a šílela, když jsem krmila Banetku.

Poslední tři dny jsme měly nějak ulítané, nestačila jsem ani fotit. Celou dobu se mi honilo hlavou jedno slovo - seno, seno, seno, takže asi tak :(

Verunce se zalíbily moje brejličky, jen ty svoje ne a ne nosit. Úplná mafiánka :)

Já nic nevidím, pomooooc, je tu někdo?

Jako každé úterý jedeme na koníka a za pejsky

To je radosti :))))))

Malá Boninka.... Tak zase příště, jo?

Hurá do Kamínku!!!!!!!

Neděli jsme využily k velkému úklidu a slunění na zahradě. Z předchozích dnů jsme byly nějak společensky unavené.....

 Dnes jsme se jely podívat na Dětský den s Hvězdičkou do Ústí nad Orlicí. Počasí se náramně povedlo, možná až moc, opět bylo asi na objednávku :) Potkaly jsme se tam s lidmi, které jsme dlouho neviděly, bylo to moc fajn.

Monika Bagárová 

Podařené taneční vystoupení holčiček ve Verunčině věku. Bylo mi moc smutno, došlo mi, že na jejich místě mohla stát i moje Verunka, kdyby byla zdravá :(

Verunka a Verunka :)

Počasí se konečně po dlouhé době umoudřilo, bylo načase.

Verča přiřazuje vodítko k Belince. V poslední době také začíná přemýšlet, jak ho Belince připnout, ale to je na ni ještě těžké. Každá snaha se ale cení :) Na procházce mi také pomáhá vodítko držet, šikulka moje :)

Naše Belča ráda skáče po procházce na starý stůl, který máme na zahradě, jen aby měla lepší rozhled a hlavně aby nemusela domů.

Paničko, ještě mě nech venku :)

Jediná kočka na světě, se kterou se naše Belča snese. Jinak to je o život :(

Ranní rozcvička :)

Ve školce slavili Den dětí. Třídičku měli pěkně nazdobenou obrázky a balónky, nechyběly ani různé soutěže. Koukám, že vařili s Billou :)

Takto občas cestujeme :) Tentokrát k babičce a dědovi.

V sobotu jsme se vydaly do Janova u Litomyšle na Třetí dětský den bez hranic, který pořádalo Občanské sdružení hiporehabilitace Baneta.

Počasí nám úžasně vyšlo, počáteční obavy, že sprchne, nebo bude bouřka, se brzy rozplynuly.

Jak jinak se mohlo začít, než s koníky, a to ukázkou drezury koní. Moc obdivuji výcvik pejsků, agility a především tanec se psy, ale drezura koníka je oproti tomu mistrovské dílo, už jen zvládnout tak těžkého koně. Máte můj obdiv, pane :)

Pak následovaly soutěže, ale Verču jako obvykle zajímal více domeček pro děti, na který je mimochodem už trošku přerostlá :)

Jak jinak jsme se mohly obléct, než do trička s koníkem. Verča se na něho doma dívala půl hodiny do zrcadla :)

Samozřejmě nemohli chybět ani pejskové :)

Tak teď teda nevím, jestli se mi líbí víc teta, nebo pejsek.

Proč se namáhat a házet míček, když ho můžu dát pejskovi rovnou do pusinky, že?

 A nakonec hasiči......

To je sprška :)

A málem bych zapomněla na poslední foto......

Pozor, vyletí ptáček :)))))))))

Pár foteček ze školky :)

Nerušit! Pracuju!

Malá parádnice

Pejsek miláček......

Opět úterý a koník :)

Naše Belinka se bojí bouřky. Poslední dny doslova protrpěla, byla jedna bouřka za druhou.

Na fotce leží schoulená a vystrašená na gauči.

Už ať je ta ošklivá bouřka pryč!

Verunka si našla kamarádku, vlastně kamarádka si našla Verunku. Dominičce se Verunka na první pohled zalíbila :)

Dopoledne se šlo na sjezdovku na tříkolky, ale já se jen z povzdálí dívala a netroufla si jet. I když se přiznám, že mě to nakonec i trochu lákalo. Místo toho jsem fotila ostatní :)

Pár se nás pak sebralo a šli jsme pěšky na kopec nad sjezdovkou, kde se nachází i malý kostelíček. Je to Kostel sv. Matouše.

Široko daleko samá pampeliška, překrásný pohled :)

Verunka s tetou Šárkou a moje maličkost :) Fotila opět Monča.

Tety z Kamínku si pro děti přichystaly pestrý program na celý den.

Dopoledne bylo v duchu soutěžení, rodiče i děti plnili nejrůznější úkoly. Tety se na to náležitě připravily a oblékly se do kostýmů pohádkových hrdinů :)

U Verunky zvítězil krteček, tak velký nos ještě nikdy neviděla :)

A nakonec se ještě pomazlit....

......a hurá k další tetě, vlastně pardón, ke včeličce :)

Mamka zamotaná v toaleťáku (Foto od tety Monči:)

Odpoledne nás čekal výlet ke koníkům a navečer jsme si všichni opekli párky a společně si zazpívali.

Foto opět od Monči :)

Dnes jsme se vydaly na krásný víkendový pobyt, který pořádalo SPC Kamínek, kam již několik let dojíždíme. Cílem cesty byla Chata Jedlová v Deštném v Orlických horách.

Cestovaly jsme společně s tetami z SPC a po celou cestu nás doprovázel silný déšť. V Deštném jsme se stavily na dobrý oběd a když jsme vydaly směrem k chatě, nebylo už po dešti ani památky.

Po příjezdu nás přivítali dva bíglíci, kteří patří k chatě. Verča se k nim ihned rozeběhla a chtěla se s nimi mazlit :) Daly jsme jim aspoň rohlíček na uvítanou :)

V okolí chaty je mnoho příležitostí pro děti i dospělé, jak strávit volný čas. S Verčou jsme skákaly na velké trampolíně, houpala se na houpačce, pro děti tu je i pískoviště. Kousek od chaty je ohniště, kde jsme si všichni mohli opéct párky.

Verunka šla se školkou opět na florbal. Tentokrát se konal na zimním stadionu. Vypadá to, že si to tam děti pořádně užily :)

Verunka si ráda listuje ve své knize s obrázky. Stránku, kde je naše Belinka, má nejraději :)

Tatínek mi přivezl práci, keříčky rajčátek. Každý rok je máme v květináčích venku na schodech a sklízíme bohatou úrodu. Asi se jim u nás daří :)

Máme doma myš :) A to ne jen tak ledajakou, ale adaptovanou.....

Přišla nám totiž konečně adaptovaná myš od firmy Petit. Byla jsem zvědavá, jak na ni bude Verunka reagovat, že jsme se ani nestihly svléct a už jsme seděly u počítače :)

Klik, klik, mamíííí, mně to ale jde.......

Čtvrtek je ještě horší než středa. Od rána mě bolí hlava a ani dva ibalginy to nespravily. Přemýšlím, zda zvládnu dojet pro Verču do školky. Nakonec jsem jela, no, co mi zbývalo. Pěšky se mi nechtělo. Po obědě si jdeme spolu lehnout . Dvě hodiny spánku mi pomohly a hned mi bylo lépe. Navečer jsme se šly projít a pak přijela babička s dědou.

Z dnešního dne nemám žádné fotečky, jsme obě s Verčou unavené. Za poslední dobu toho bylo na nás moc :(

Hopsa hejsa, pojedeme na koníka :)

A hlavně se nesmíme zapomenout pomazlit s canisterapeutickými pejsky Jany Pucherové z Janova u Litomyšle. Verunce vždy tak krásně olížou ručičky, které jim už sama nastavuje :)

Tak dnes jsme pěkně společensky unavené :(

Po školce se přesto jelo do SPC, kde na nás čekala teta Lada. Pochválila nás, že Verča udělala opět pokroky, lepší se nám hodně ručičky.

Verča si vymyslela, že sklouzne pejska na skluzavce a taky se jí to povedlo :)

S tetou Ladou :)

Jedeme z kopečka....

Velký den, Verunka slaví narozeniny :) Přijela babička s dědou a sestra s rodinou.

Verunko, všechno nejlepší :)

Panečku, to mi to bude slušet........

A teď uděláme fúúú :)

Soused nás vytáhl na Den Matek do místního sálu. Prý bude málo lidí, tak abychom aspoň doplnily počet :) Dlouho jsem nikde nebyla, ale nakonec jsem souhlasila, že přijdeme.

Odpoledne byla pro děti pohádka, ale tu jsme pro jistotu vynechaly, aby Verča nerušila ostatní. Přišly jsme až navečer v šest, když začala hrát hudba. Zůstaly jsme stát mezi dveřmi sálu. Všude plno, nedalo se kam sednout. Prý poloprázdno, to jistě......

Chvíli jsem tam bezradně stála, rozhodnutá jít domů, všichni nás pozorovali, ale nikdo se nezvedl, aby nás někam usadil. Asi jsme dobrá atrakce, říkala jsem si. Pak pro nás známá poslala manžela, abychom šly k nim.

Verča byla chvíli nejistá, ale pak se jí tam zalíbilo a běhala mezi tancujícími. Střídavě jedla zákusek a křupky, bříško dostalo pěkně zabrat. Domů jsme dorazily po deváté večer, lehly a usnuly :)

Dnes jsme zůstaly doma. Původně jsme měly jet na výlet za kamarádkami z lázní, ale bohužel to jedna musela zrušit. Volno jsme využily nejen k úklidu na oslavu, ale i k procházce a hraní na zahrádce.

Jarní (neokopaná :) zahrádka:

Verča běhala jak jinak, než s pejskem....

A honila kočky..............

Už vás mám.....

pejsek bububu.....

a ještě pusinku.......

Dnes má Verunka narozeniny :) Koupila jsem do školky bonbónky a všechny děti pak Verunce popřály.

Asistentka mi vyprávěla, co všechno jí přály :)

"Verunko, ať jsi pořád tak ulítaná jak teď, Verunko, ať jsi spokojená tam, kam půjdeš (do školy), Verunko, ať začneš mluvit......"

Člověk by neřekl, jak jsou ty děti vnímavé. Je mi líto, že už ve školce příští rok nebude, děti ji opravdu táhnou a je tam spokojená.

Odpoledne jsme narozky oslavily zákuskem, dělaly bubliny z bublifuku a patlaly se v modelíně. Velká oslava nás čeká až v neděli, kdy přijede celá rodina.

Mňam, mňam, mami, už mi to konečně dej a nefoť!!!!

Jééé, to je bublin.....

Přijela k nám teta Zuzka z Rané péče a přivezla krásné hračky na rozvoj jemné motoriky. 

Verča všechny rozházela, aby měla mamka co dělat :)))

Konečně se můžeme zhoupnout na houpačce. Už je suchá, tak si můžeme lebedit.....

Samozřejmě musíme zhoupnout i pejska, to by jinak nešlo...

Tak takhle si lebedím v autíčku. Ze začátku se mi to sice moc nelíbilo, ale nakonec jsem si zvykla. Jen ty pásy protivný, jak jen bych se z nich dostala?

Na oplátku jsme dnes vyrazily k babičce a dědovi. Večer byla Verunka tááák unavená, že vypila mlíčko a usnula :)

Pod rozkvetlou třešní nás sice nikdo nepolíbil, ale jinak jsme prožily pěkný den.

Na návštěvu k nám přijeli babička s dědou, pomohli, s čím bylo potřeba a ještě jsme složili houpačku, aby se měla Verča kde houpat.

Náš dnešní svátek :) jsme oslavily doma na zahradě. Po náročném týdnu jsme byly unavené a nikam se nám už nechtělo.

Odpoledne přišla na návštěvu Verunčina kamarádka Anetka.

A večer jsem zapálila ohýnek, na kterém jsme si pak opekly špekáčky a ugrilovaly maso.

Žádné další fotky nemám, protože jsem měla co dělat, abych uhlídala Verču, které se ohýnek nějak zalíbil, a také kočky, které měly zálusk na naši večeři :)

Večer se k nám stavili sousedi, zda se nechceme jít ještě projít, tak jsme se vyrazily s Belinkou provětrat.

Zapomněla jsem nabít baterku z foťáku, takže z tohoto dne žádné fotky nemám.

K večeru jsme vyrazily s Belinkou na očkování. Každý rok k nám do vesnice jezdí zvěrolékař, letos jsem toho využila i já.

Zvěrolékařka měla půl hodiny zpoždění a ve frontě jsme čekaly s fenou, kterou naše Belinka nesnáší, takže bylo veselo. Musela jsem to zvládnout i s Verunkou a i přes počáteční obavy to proběhlo celkem hladce. Když s fenou odešli, Belinka se zklidnila a nechala se bez větších problémů naočkovat. Verča samozřejmě přihlížela a asistovala :)))

Dnes k nám přišla velmi milá návštěva, teta Jitka se Štěpánkem :) Štěpánkovi je rok a půl a báječně si s Verunkou rozumí. Možná proto, že jsou na tom po mentální stránce podobně. Trošku jsem se bála, aby do něho Verča nestrčila, přece jen je proti němu obr, ale ani ji to nenapadlo.

Po obědě k nám přijela teta Zuzka z Rané péče a přivezla krásné hračky na vypůjčení.

Hned po školce jsme vyrazily do SPC. Moc jsme se tam těšily, chtěly jsme se pochlubit, co se opět Verunka naučila nového.

Tentokrát se nám nejelo dobře, bylo velké horko a na zpáteční cestě nás chytla bouřka.

Vyrazily jsme na zahradu natrhat petrklíče na čaj. Verča byla v rozverné náladě a vymýšlela kulišárny. Jen jsem se ohnula pro petrklíče, strčila do mě tak, že jsem málem skončila pod kopcem :) Hahaha, smála se mi na celé kolo.

Hahaha, to je legrace, co mamko?

Pak se mi rozhodla pomáhat a mezi petrklíče mi strkala trávu. Ale překvapivě to brzy pochopila a snažila se trhat jen ty petrklíče.

Neteřinka Danielka slavila narozeniny, kde jsme samozřejmě nemohly chybět.

To je lidí a hlavně těch dobrot!! Mňam, mňam.

To je blázinec, ani mi nedopřejou trochu soukromí. Kam já se jenom schovám?

Verunce se spustila rýma, ale teploty už nemá, tak jsme vyrazily ven......

To je legrace!! A jak se krásně točí.......

Zůstaly jsme dnes doma, bojuje s námi chřipajzna. S Verčou to bylo ale k nevydržení, proto jsem se navečer šla provětrat na chvíli na zahradu.

Západ slunce

Pohled na naši vesničku

Jarní zahrádka

Nemůžou chybět ani naše Micinky.....

A teď už jsou komplet......

Verunka si nechtěla nechat svléct svetr. Večer jsem zjistila, že má teplotu, na fotce je vidět, jak je rudá :(

Veselá nálada ji ale neopustila.

To je legrace :)

Verunka ve školce

A jde se na procházku!!

Neděli jsme strávily u našich, ale opět jsem zapomněla fotit. Po obědě jsme jely se sestrou do města koupit Verunce jarní boty.

Dnes jsme se sešli na návštěvě u koní. Nechyběly soutěže pro děti, ani pejskové. Počasí se vydařilo, strávili jsme krásné odpoledne.

Jediné stanoviště, kterým jsme prošly, a to jen díky tomu, že paní měla tak krásné sluneční brejličky.......

Jinak se Verunka motala kolem domečku a nic ji nebavilo. Po obědě totiž nešla spát a byla unavená

Na koníkovi ale na chvilku pookřála. To by si přece nenechala ujít.....

A canisterapeutické pejsky také, nechtěla se od nich hnout.....

Koupila jsem Verunce kšiltovku, aby měla konečně svoji. Byla to ale fuška sehnat nejmenší velikost. Tato je velikost 44 a ještě je Verunce větší.

Mamííí, ale ta dědova byla lepší......

Byly jsme na návštěvě u kamarádky. Sešly se u ní celkem čtyři děti a podle toho to i vypadalo.....

Tak tyhle hračky ještě doma nemám.....

Konečně vkládám aktuální fotku z hipoterapie. Verunce se ježdění moc líbí a stále se lepší.

Jů, to mám výhled.......

Dnes jsem měla pěkný fofr. Odvezla jsem Verču do školky a pak se vrátila pro Belinku. Oblékla jsem ji do pásů pro pejsky a jelo se na stříhání.

Belinka "po"

Slečna modelka, letní sestřih :)

Omládla o pět let... Kdo by hádal, že už jí v červenci bude šest?

Vykoupala jsem Belinku, v pondělí jedeme na ostříhání. Belča se na mě vyčítavě dívá, asi se bojí, že ji budu stříhat. Tentokrát to ale nechám zkušenějším.

Belinka "před"

Sakra, kam bych se mohla schovat. To nestačí, že mě vykoupala, ještě mě chce snad stříhat, nebo co......

Počasí si z nás opět dělá apríla. Během dne svítilo sluníčko, pršelo, sněžilo a odpoledne dokonce padaly kroupy.

S Verčou se díváme na padající kroupy.

Navečer přijela babička s dědou. Verče se zalíbila dědova kšiltovka a předváděla se v ní jako pravá rockerka :))

Aby toho nebylo málo, tak ještě dvě školkové.....

Že mi to sluší víc s culíkem, viď, mami?

To mám ráda! Hlavně to přehrabování :)

Jedna školková........

Dnes jsme byly poprvé v tomto roce na hipoterapii, na kterou jezdíme už čtvrtým rokem. Verunka jela celých dvacet minut sama, byla krásně zpevněná. Foťák jsem měla s sebou, ale nějak jsem zapomněla fotit, takže fotečky budou až za týden.

Velikonoční pondělí, na oběd jsme jely k babičce a dědovi, kde nás děda a synoveček s neteřinkou nezapomněli pořádně "vypráskat". Verča pak dostala od babičky a tety balíček s dobrotami. Babička upekla něco na zub, bylo to mňam, mňam.

Na poslední chvíli jsem se ještě rozhodla umýt okna. Verča mi samozřejmě asistovala, tak jsem jí dala hadru a ukázala, jak se leští zrcadlo, které je věčně opatlané. Chvíli byl klid, jak se zabrala do práce. Zrcadlo pak bylo opatlané ještě víc, ale to nevadí, hlavně že se zabavila. Je to moje pomocnice, třeba se to časem naučí a jednou mi bude opravdu pomáhat, nejen "pomáhat" :))))

Mami, to jsem šikulka, viď?

Počasí se maličko vylepšilo, proto jsme vyrazily ven trochu se provětrat. Sníh místy už roztál, ale místy je ho ještě dost, jak by ne, když během noci napadlo minimálně 20 cm.

Hurá, konečně se můžu proběhnout.......

...........pomazlit se s kočičkou..........

......a jít s Belinkou na procházku.

Probudily jsme se do zasněženého rána. Zprvu jsem si myslela, že se mi to snad zdá, ale je to tak, počasí si z nás udělalo apríla. Ještě že jsme nemusely do školky.

Z Rané péče máme zapůjčenou dřevěnou vkládačku, kterou si Verunka velmi zamilovala. Trénujeme s ní jemnou motoriku.

Vykoupaná a napapaná, hajdy na kutě........

Mám doma malou hadí ženu :))))

Dnes mám dobrou náladu. Jupííííí :)

Spokojeně spinkající micinky u našich :))))))

Krásné počasí jsme využily k jarnímu úklidu auta. Verunka je velká pomocnice a svoje autíčko si náležitě naleštila :))))))))))))

To jsem ale šikulka!!!!!

Zamilovaný páreček :))))))))))))

Jsme stále doma, tak se snažím s Verčou aspoň trošku pracovat. Třídíme a čteme si ve Verunčině knize.

Dnes jsme zůstaly doma, Verunka má rýmu a kašel, ráno měla i teplotu. Chvíli brečela, tak jsem se ji snažila nějak uchlácholit. Napadlo mě půjčit jí mobil.

Leží si jen tak na gauči a poslouchá písničky z mobilu, nálada se jí o 100 procent zlepšila.

Zkoušíme s Verunkou třídění jednoduchých předmětů. Vybrala jsem takové, se kterými ji baví pracovat, takže lžičky do jedné mističky, víčka do druhé :)))) Docela jí to jde.

Víčka do jedné mističky,.....

......., lžičky do druhé.

Kousek přírody v kuchyni na stole :)))))))

Verunka se právě probudila, po obědě spinká v obýváku na gauči.

Ještě bych si dáchla, mami, co ty na to?

Verunka se dnes tedy předvedla. Zjistila, že se dá plína mimo jiné i roztrhat a praktikovala to přímo na sobě. Achjo, zase práce navíc.

Dnešek jsem si krááásně užila. V našem sdružení jsme si společně s aranžérkou vytvořili pěkné jarní dekorace. Taková relaxace bez dětí, člověk hned přijde na jiné myšlenky......

Osmajdy dostaly každá oříšek, ale jak to dopadlo, vidíte na fotce.

Nic vám nedám, všechny jsou mojéééé! Chrupy chrup :)

Achjo, na nás zase nic nezbylo.......

Kamínek

Houpy, houpy.....

Mamííí, já chci na skluzavku!

Koupáníčko, koupání, co na tom, že je kolem spousta vody, mamka to přece uklidí :)

Venku sníh, Vánoční hvězda mi stále kvete, no, nevidím to s tím jarem nijak růžově......

Moji pejskové.......

Pěkně mě bolí záda, proto mě zajímalo, kolik kilo vlastně vláčím v náruči, kolik kilo mě občas zalehne atd.......:)

Velké vážení mi dle očekávání potvrdilo, že mám doma 21 kg "cvalíčka".

Mamko, co bys nechtěla, vždyť jsem hubená........

Verunka si s oblibou hraje s autíčkama. Naučila se s nimi jezdit po zemi, je to moje šikulka.

Brmbrm......

Vykvetl mi vánoční kaktus, to se jara jen tak nedočkáme. Naposledy kvetl v listopadu. Že by se snad z vánočního kaktusu stal velikonoční :)?

Od dnešního dne mám doma brejličkovou princeznu. Verunka je malá parádnice a s brejličkama se hned předváděla před zrcadlem.

 První seznamování s brejličkama:)

Paní učitelka......

To je legrace.....

Další oblíbená hračka, krásné pexeso medvídků, které máme půjčené z Rané péče.

I když to tak vypadá, zima ještě neskončila. Z našeho okna mám krásný výhled na poletující ptáčky, kterým jsem nakoupila něco na zub. Snad se konečně dočkáme jara.....

Dnes nás opět čekala návštěva v Kamínku. Byla vyjímečná, než ty předchozí, poprvé jsme přijely autem. I když jsem měla strach, nakonec jsem to se ctí zvládla. Od září bude Verunka chodit do stejné budovy do přípravky a budeme dojíždět každý den. Musím si tu cestu natrénovat, od nás to je asi 20 km.

Jéé, kočárek a mimi!

Houpy, houpy...

Máme další oblíbenou hračku! Puzzle s Rákosníčkem teď u nás patří k TOP 10 :)))) Vkládání je na Verunku ještě těžké, neumí je správně umístit do otvoru, ale zato si pamatuje, kam nejméně tři obrázky (ty spodní) patří. Stále říkám, že má dobrou paměť a teď se mi to potvrdilo!!!! 

Naše Micinky

Kuk!!!!!!

Dnes je tak krásně, škoda zůstat doma.

Voda kapy kap, nebo snad cáky cák?

To je krásně.......

Jsou prázdniny, tak jsme vyrazili s dědou a babičkou na výlet do Pardubic.

Tady se mi líbilo nejvíce, hlavně ten autobusek....

Musím si ho pořádně prohlédnout.....

Jéééé, to mi to sluší!

Dnes jsme byli na vyšetření na oční klinice v Litomyšli. Jezdíme tam jednou za třičtvrtě roku. Cesta se nám ale vůbec nepovedla, ještě než jsme došli na zastávku, spadla Verča do bahna a v tu ránu vypadala jak malé čuňátko. V čekárně se na nás všichni divně dívali a v ordinaci pan doktor také, ale co nadělám, musíme to nějak přežít.

Tak si jděte na čtení, volá na nás sestřička na půl čekárny. Doufala jsem, že si konečně poznamenala, že Verča nemluví, a tak sotva něco přečte........ Každé vyšetření se to opakuje, to nechápu. Jak to mám pak na celou čekárnu vysvětlovat.

Zkusíme brejličky, slyším slova pana doktora a už nám píše recept. To nevím, Verče se to určitě nebude líbit.

No, o pár minut nám ujel autobus, tak se jdeme podívat do města. Ještě, že je hezky.

U babičky a dědy na zahradě

Hele, stín. To jsem já, Verunka :)

Koukejte, jak "pomáhám" mamince.

Ve školce

KARNEVAL S HVĚZDIČKOU

Ksichtík dne :)))

KARNEVAL VE ŠKOLCE

Kolo, kolo mlýnský.....

O čem asi pejskové sní?

Koukejte, jak mi to jde!!!!

A zvládám to sama!!!!

Milovaný pejsek 

Pokusila jsem se vyfotit, jak Verunka čmárá. Výsledek nic moc. Snaží se kreslit klubíčka, tečky a občas se jí povede i rovná čára.

Nejvíce se jí zalíbilo nářadíčko od Fisher Price.

Na návštěvu k nám přijela teta Lenka z Rané péče. Půjčila nám opět nové hračky, které si Verunka hned vyzkoušela.

Opět jsem nafotila několik momentek s osmáčkama. Pro Verunku to je úžasná terapie. Naši osmáčkové nemají pud sebezáchovy a Verunky se nebojí. Pro dobrůtku udělají cokoliv :))

Koupáníčko v pískové lázni.

Verunka dnes měla svátek. Ode mne dostala dárek už v pátek a od babičky a dědy si přivezla velkou čokoládu.

Večer byla tak unavená, že vypila mlíčko a usnula. Stále se nemůžeme zbavit lahvičky, snad se nám to brzy podaří.........

To je sněhu!

čičičí......

S Verunkou jsme oslavili její svátek, který má sice až v neděli, ale zákusky nepočkají. Byla jsem také zvědavá, jak se jí bude líbit dáreček - navlékací žirafka.

Jééé, copak jsem to dostala?

Aha, už vím, zase nějaká práce.

Koukejte, jak mi to jde.

Dnes jsem šla pro Verču opět pěšky do školky. Bylo moc nádherně, krásná procházka....

O sněhu se mi zdá snad i v noci.

Sníh už není kam odhrnovat.

To je nádhera, jak na horách!

Nejvyšší bod je asi deset minut od zastávky. Je ve výšce 601 m.n.m.

A jdeme se opalovat :)

Na návštěvě u tety Lady v Kamínku.

Už jsem se mooc těšila.

Hele, míčky!

A jde se rozhazovat, ať má mamka co uklízet.

Dnes byl náš velký den. Šli jsme k zápisu do přípravného ročníku Speciální základní školy.

To jsem dostala dárečků, to koukáte.....

Verunčina oblíbená činnost. Rozhazuje vše, co má po ruce.  Ale hopsací míč je přece jen nejlepší :))))

 Hop! Letí míč i polštářek najednou. To jsem šikovná.

Ještě malým míčkem jsem si dnes nehodila.

Jů, to je tíha. A kde mám vlastně hlavu?

Čím bych tak mohla ještě mrsknout?

Zimní radovánky

Sněžíííííí

Hop!

Dnes měla Verunka velkou návštěvu. Přišla se na ni podívat její kamarádka Anetka s maminkou. Bylo to moc pěkné odpoledne.

Konečně jsme odstrojili stromeček. Už se těšíme na jaro.

Odpolední siesta :)

Pejsku, moc se mi po tobě stýskalo.

Nějak mě to všechno zmohlo.

Chrupší...chrupší.....

Dnes jsme se probudili do mrazivého rána. U nás bylo "jen" mínus osmnáct stupňů. Nechtělo se nám do školky, ale nakonec jsme jeli pozdějším autobusem. Aspoň nás maličko zahřálo sluníčko.

To je legrace, jak se tam ty obrázky hejbají :)

Moc se mi to líbí.

To jsem ale parádnice!

Koukejte, čmárám oběma rukama!

Nebo snad šermuju?

Mamíííí, koukej, dělám hopy hop!

To mi to ale jde :)))

Hurá, jde se sáňkovat!!!!

Krmení divé zvěře :)

Nafotila jsem pár fotek, když jsem šla pěšky pro Verunku do školky :)

Serpentýny

park Javorka v České Třebové

Dnes jsme měly náročný den. Ráno začalo včeličkou proti žloutence, dopoledne školka a po obědě už jen samé příjemné věci:

Na návštěvě u tety Lady v SPC Kamínek.

Míčky, ty mám moc ráda :)))))

Podívejte, jak jsem hodná!

Už se těším, že se zase něco nového naučím.

S tetama nám je fajn, aspoň přijdeme s mamkou na jiné myšlenky.

Bodejď by ne, když to tam teta Monča tak krásně vymalovala :) 

 Pak jsme ještě měly dýchánek v cukrárně............

.........s maminčinými bývalými kolegyněmi z práce.

Večer jsem byla táááááák unavená, že jsem už v šest usnula.

Večerní koupáníčko :)

Verunka miluje čvachtání ve vodě všeho druhu. Nedávno přišla na to, k čemu je špunt, takže si koupele moc neužije :)))))

Verunka se svým oblíbeným mluvícím pejskem od Fisher Price u zrcadla. To snad ani nepotřebuje komentář....... 

Naše kokršpanělka Belinka. Už by potřebovala ostříhat :))))

Babička s dědou nám přijeli pomáhat odklízet sníh, docela je to zmohlo :)

Verunka s oblíbeným mluvícím a zpívajícím hrncem od Fisher Price, který dostala k Vánocům. Již dříve jsme ho měli půjčený z Rané péče.

Každé ráno o půl sedmé chodíme 1 km na autobusovou zastávku, která se nachází na kopci nad vesnicí. Autobusem pak cestujeme asi půl hodiny, než dojedeme ke školce. Stejná cesta, ale opačným směrem, nás čeká i po obědě, doma jsme o půl druhé. 

Od listopadu máme auto. Jezdila jsem asi měsíc, než napadl sníh, teď si netroufám. Každé ráno jsem se budila s pocitem svírajícího se žaludku, za ten měsíc ježdění jsem zhubla asi tři kila.

Nejsem dobrý řidič, nikdy jsem neplánovala, že budu řídit, ačkoliv mám řidičák už několik let. Okolnosti mě ale donutily. Okolnosti jménem Verunka. Dokážete si jistě živě představit, jak se vláčím s dvacetiilovým maličko hyperaktivním dítkem kilometr do kopce. V zimě ho tahám přes závěje a chytám, když padá, v létě ho zase násilím táhnu, když nedrží směr a "jde za svým stínem". O cestě domů s nákupem ani nemluvě.

V autobuse to je horor, není řidiče, který by nás neznal. Celé to začíná, když musím malou vynést do schodů, které jí dělají stále problémy. Pak řidič jen mávne rukou, abychom šly, přičemž se mu v lepším případě snaží Verunka ukrást drobné mince, v horším se mi už několikrát vytrhla a běžela k zadním otevřeným dveřím. Pak musím malou usadit, což sama taky nezvládne.

Hit posledního měsíce jsou hysterické záchvaty v autobuse. Verča se začne vztekat, mlátí sebe i mě a je k neutišení. Kam se ztratila ta hodná a usměvavá holčička? Pokud nemám nic k jídlu, je zle, svačinkou, nebo bonbónky se přece jen na chvíli zklidní.

Upřímně řečeno, už se těším, až roztaje sníh a opět začnu jezdit. A další tři kila dolů taky nejsou k zahození, že......?

"naše" autobusová zastávka

cesta do kopce

cesta z kopce vypadá přívětivěji

naše vesnička 

Pro změnu něco z říše zvířátek. A že jich máme doma požehnaně.........

Osmák degu, máme tři holky. Kolotoč musím každý druhý den namazat, jinak to je o nervy :)

Myši to jsou dost akční. Jakmile otevřu klec, jsou hned venku.

Nenažrané, jak jinak......

Osmákoterapie :) Verunka je moc miluje a snaží se je sama krmit.

Dnes se šla Verča podívat s dětmi ze třídičky do tělocvičny na florbal. Jak se jí tam líbilo, posuďte sami :)

Kde mám tu hokejku?

K čemu hokejku, asi ze mě bude brankářka.

Nebo snad gymnastka?

Kdoví..........

Hurá do školky!!!!

Kostičky mám moc ráda!

To je můj miláček :) Celá Belinka!

(Je to plyšák i když vypadá jak živý)

Teta Míša se o mě stará. A moooc dobře!

S dětmi na sněhu.

Dnes jsme měly jet k babičce a dědovi, ale při pohledu na tu ledovatku venku jsme to vzdaly :)

Navečer jsme stejně šly  na procházku, ale z okna se na tu zimu přece jen dívá líp. 

To nám nějak vyhládlo!!!

Ne, já ještě nepapám sama, mamka mi musí napíchnout páreček na vidličku,

ale snažím se, to koukáte, že jo?

Mňam, mňam, to je dobrota :)

Pravidelná "venčící" procházka. Moc se nám nechtělo, ale nakonec to bylo celkem fajn.  Ještě s námi šla sousedka, ale tu se mi vyfotit nepodařilo :)

Celou cestu mrholilo a když jsme se blížily k domovu, byly jsme celé "ledové", jak dvě ledové princezny.

                                                      "Jůůůů, to je paráda!"