Takto občas cestujeme :) Tentokrát k babičce a dědovi.

V sobotu jsme se vydaly do Janova u Litomyšle na Třetí dětský den bez hranic, který pořádalo Občanské sdružení hiporehabilitace Baneta.

Počasí nám úžasně vyšlo, počáteční obavy, že sprchne, nebo bude bouřka, se brzy rozplynuly.

Jak jinak se mohlo začít, než s koníky, a to ukázkou drezury koní. Moc obdivuji výcvik pejsků, agility a především tanec se psy, ale drezura koníka je oproti tomu mistrovské dílo, už jen zvládnout tak těžkého koně. Máte můj obdiv, pane :)

Pak následovaly soutěže, ale Verču jako obvykle zajímal více domeček pro děti, na který je mimochodem už trošku přerostlá :)

Jak jinak jsme se mohly obléct, než do trička s koníkem. Verča se na něho doma dívala půl hodiny do zrcadla :)

Samozřejmě nemohli chybět ani pejskové :)

Tak teď teda nevím, jestli se mi líbí víc teta, nebo pejsek.

Proč se namáhat a házet míček, když ho můžu dát pejskovi rovnou do pusinky, že?

 A nakonec hasiči......

To je sprška :)

A málem bych zapomněla na poslední foto......

Pozor, vyletí ptáček :)))))))))

Pár foteček ze školky :)

Nerušit! Pracuju!

Malá parádnice

Pejsek miláček......

Opět úterý a koník :)

Naše Belinka se bojí bouřky. Poslední dny doslova protrpěla, byla jedna bouřka za druhou.

Na fotce leží schoulená a vystrašená na gauči.

Už ať je ta ošklivá bouřka pryč!

Verunka si našla kamarádku, vlastně kamarádka si našla Verunku. Dominičce se Verunka na první pohled zalíbila :)

Dopoledne se šlo na sjezdovku na tříkolky, ale já se jen z povzdálí dívala a netroufla si jet. I když se přiznám, že mě to nakonec i trochu lákalo. Místo toho jsem fotila ostatní :)

Pár se nás pak sebralo a šli jsme pěšky na kopec nad sjezdovkou, kde se nachází i malý kostelíček. Je to Kostel sv. Matouše.

Široko daleko samá pampeliška, překrásný pohled :)

Verunka s tetou Šárkou a moje maličkost :) Fotila opět Monča.

Tety z Kamínku si pro děti přichystaly pestrý program na celý den.

Dopoledne bylo v duchu soutěžení, rodiče i děti plnili nejrůznější úkoly. Tety se na to náležitě připravily a oblékly se do kostýmů pohádkových hrdinů :)

U Verunky zvítězil krteček, tak velký nos ještě nikdy neviděla :)

A nakonec se ještě pomazlit....

......a hurá k další tetě, vlastně pardón, ke včeličce :)

Mamka zamotaná v toaleťáku (Foto od tety Monči:)

Odpoledne nás čekal výlet ke koníkům a navečer jsme si všichni opekli párky a společně si zazpívali.

Foto opět od Monči :)

Dnes jsme se vydaly na krásný víkendový pobyt, který pořádalo SPC Kamínek, kam již několik let dojíždíme. Cílem cesty byla Chata Jedlová v Deštném v Orlických horách.

Cestovaly jsme společně s tetami z SPC a po celou cestu nás doprovázel silný déšť. V Deštném jsme se stavily na dobrý oběd a když jsme vydaly směrem k chatě, nebylo už po dešti ani památky.

Po příjezdu nás přivítali dva bíglíci, kteří patří k chatě. Verča se k nim ihned rozeběhla a chtěla se s nimi mazlit :) Daly jsme jim aspoň rohlíček na uvítanou :)

V okolí chaty je mnoho příležitostí pro děti i dospělé, jak strávit volný čas. S Verčou jsme skákaly na velké trampolíně, houpala se na houpačce, pro děti tu je i pískoviště. Kousek od chaty je ohniště, kde jsme si všichni mohli opéct párky.

Verunka šla se školkou opět na florbal. Tentokrát se konal na zimním stadionu. Vypadá to, že si to tam děti pořádně užily :)

Verunka si ráda listuje ve své knize s obrázky. Stránku, kde je naše Belinka, má nejraději :)

Tatínek mi přivezl práci, keříčky rajčátek. Každý rok je máme v květináčích venku na schodech a sklízíme bohatou úrodu. Asi se jim u nás daří :)

Máme doma myš :) A to ne jen tak ledajakou, ale adaptovanou.....

Přišla nám totiž konečně adaptovaná myš od firmy Petit. Byla jsem zvědavá, jak na ni bude Verunka reagovat, že jsme se ani nestihly svléct a už jsme seděly u počítače :)

Klik, klik, mamíííí, mně to ale jde.......

Čtvrtek je ještě horší než středa. Od rána mě bolí hlava a ani dva ibalginy to nespravily. Přemýšlím, zda zvládnu dojet pro Verču do školky. Nakonec jsem jela, no, co mi zbývalo. Pěšky se mi nechtělo. Po obědě si jdeme spolu lehnout . Dvě hodiny spánku mi pomohly a hned mi bylo lépe. Navečer jsme se šly projít a pak přijela babička s dědou.

Z dnešního dne nemám žádné fotečky, jsme obě s Verčou unavené. Za poslední dobu toho bylo na nás moc :(

Hopsa hejsa, pojedeme na koníka :)

A hlavně se nesmíme zapomenout pomazlit s canisterapeutickými pejsky Jany Pucherové z Janova u Litomyšle. Verunce vždy tak krásně olížou ručičky, které jim už sama nastavuje :)

Tak dnes jsme pěkně společensky unavené :(

Po školce se přesto jelo do SPC, kde na nás čekala teta Lada. Pochválila nás, že Verča udělala opět pokroky, lepší se nám hodně ručičky.

Verča si vymyslela, že sklouzne pejska na skluzavce a taky se jí to povedlo :)

S tetou Ladou :)

Jedeme z kopečka....

Velký den, Verunka slaví narozeniny :) Přijela babička s dědou a sestra s rodinou.

Verunko, všechno nejlepší :)

Panečku, to mi to bude slušet........

A teď uděláme fúúú :)

Soused nás vytáhl na Den Matek do místního sálu. Prý bude málo lidí, tak abychom aspoň doplnily počet :) Dlouho jsem nikde nebyla, ale nakonec jsem souhlasila, že přijdeme.

Odpoledne byla pro děti pohádka, ale tu jsme pro jistotu vynechaly, aby Verča nerušila ostatní. Přišly jsme až navečer v šest, když začala hrát hudba. Zůstaly jsme stát mezi dveřmi sálu. Všude plno, nedalo se kam sednout. Prý poloprázdno, to jistě......

Chvíli jsem tam bezradně stála, rozhodnutá jít domů, všichni nás pozorovali, ale nikdo se nezvedl, aby nás někam usadil. Asi jsme dobrá atrakce, říkala jsem si. Pak pro nás známá poslala manžela, abychom šly k nim.

Verča byla chvíli nejistá, ale pak se jí tam zalíbilo a běhala mezi tancujícími. Střídavě jedla zákusek a křupky, bříško dostalo pěkně zabrat. Domů jsme dorazily po deváté večer, lehly a usnuly :)

Dnes jsme zůstaly doma. Původně jsme měly jet na výlet za kamarádkami z lázní, ale bohužel to jedna musela zrušit. Volno jsme využily nejen k úklidu na oslavu, ale i k procházce a hraní na zahrádce.

Jarní (neokopaná :) zahrádka:

Verča běhala jak jinak, než s pejskem....

A honila kočky..............

Už vás mám.....

pejsek bububu.....

a ještě pusinku.......

Dnes má Verunka narozeniny :) Koupila jsem do školky bonbónky a všechny děti pak Verunce popřály.

Asistentka mi vyprávěla, co všechno jí přály :)

"Verunko, ať jsi pořád tak ulítaná jak teď, Verunko, ať jsi spokojená tam, kam půjdeš (do školy), Verunko, ať začneš mluvit......"

Člověk by neřekl, jak jsou ty děti vnímavé. Je mi líto, že už ve školce příští rok nebude, děti ji opravdu táhnou a je tam spokojená.

Odpoledne jsme narozky oslavily zákuskem, dělaly bubliny z bublifuku a patlaly se v modelíně. Velká oslava nás čeká až v neděli, kdy přijede celá rodina.

Mňam, mňam, mami, už mi to konečně dej a nefoť!!!!

Jééé, to je bublin.....

Přijela k nám teta Zuzka z Rané péče a přivezla krásné hračky na rozvoj jemné motoriky. 

Verča všechny rozházela, aby měla mamka co dělat :)))

Konečně se můžeme zhoupnout na houpačce. Už je suchá, tak si můžeme lebedit.....

Samozřejmě musíme zhoupnout i pejska, to by jinak nešlo...

Tak takhle si lebedím v autíčku. Ze začátku se mi to sice moc nelíbilo, ale nakonec jsem si zvykla. Jen ty pásy protivný, jak jen bych se z nich dostala?

Na oplátku jsme dnes vyrazily k babičce a dědovi. Večer byla Verunka tááák unavená, že vypila mlíčko a usnula :)

Pod rozkvetlou třešní nás sice nikdo nepolíbil, ale jinak jsme prožily pěkný den.

Na návštěvu k nám přijeli babička s dědou, pomohli, s čím bylo potřeba a ještě jsme složili houpačku, aby se měla Verča kde houpat.