Sobota

Soused nás vytáhl na Den Matek do místního sálu. Prý bude málo lidí, tak abychom aspoň doplnily počet :) Dlouho jsem nikde nebyla, ale nakonec jsem souhlasila, že přijdeme.

Odpoledne byla pro děti pohádka, ale tu jsme pro jistotu vynechaly, aby Verča nerušila ostatní. Přišly jsme až navečer v šest, když začala hrát hudba. Zůstaly jsme stát mezi dveřmi sálu. Všude plno, nedalo se kam sednout. Prý poloprázdno, to jistě......

Chvíli jsem tam bezradně stála, rozhodnutá jít domů, všichni nás pozorovali, ale nikdo se nezvedl, aby nás někam usadil. Asi jsme dobrá atrakce, říkala jsem si. Pak pro nás známá poslala manžela, abychom šly k nim.

Verča byla chvíli nejistá, ale pak se jí tam zalíbilo a běhala mezi tancujícími. Střídavě jedla zákusek a křupky, bříško dostalo pěkně zabrat. Domů jsme dorazily po deváté večer, lehly a usnuly :)