Zimní radovánky

Sněžíííííí

Hop!

Dnes měla Verunka velkou návštěvu. Přišla se na ni podívat její kamarádka Anetka s maminkou. Bylo to moc pěkné odpoledne.

Konečně jsme odstrojili stromeček. Už se těšíme na jaro.

Odpolední siesta :)

Pejsku, moc se mi po tobě stýskalo.

Nějak mě to všechno zmohlo.

Chrupší...chrupší.....

Dnes jsme se probudili do mrazivého rána. U nás bylo "jen" mínus osmnáct stupňů. Nechtělo se nám do školky, ale nakonec jsme jeli pozdějším autobusem. Aspoň nás maličko zahřálo sluníčko.

To je legrace, jak se tam ty obrázky hejbají :)

Moc se mi to líbí.

To jsem ale parádnice!

Koukejte, čmárám oběma rukama!

Nebo snad šermuju?

Mamíííí, koukej, dělám hopy hop!

To mi to ale jde :)))

Hurá, jde se sáňkovat!!!!

Krmení divé zvěře :)

Nafotila jsem pár fotek, když jsem šla pěšky pro Verunku do školky :)

Serpentýny

park Javorka v České Třebové

Dnes jsme měly náročný den. Ráno začalo včeličkou proti žloutence, dopoledne školka a po obědě už jen samé příjemné věci:

Na návštěvě u tety Lady v SPC Kamínek.

Míčky, ty mám moc ráda :)))))

Podívejte, jak jsem hodná!

Už se těším, že se zase něco nového naučím.

S tetama nám je fajn, aspoň přijdeme s mamkou na jiné myšlenky.

Bodejď by ne, když to tam teta Monča tak krásně vymalovala :) 

 Pak jsme ještě měly dýchánek v cukrárně............

.........s maminčinými bývalými kolegyněmi z práce.

Večer jsem byla táááááák unavená, že jsem už v šest usnula.

Večerní koupáníčko :)

Verunka miluje čvachtání ve vodě všeho druhu. Nedávno přišla na to, k čemu je špunt, takže si koupele moc neužije :)))))

Verunka se svým oblíbeným mluvícím pejskem od Fisher Price u zrcadla. To snad ani nepotřebuje komentář....... 

Naše kokršpanělka Belinka. Už by potřebovala ostříhat :))))

Babička s dědou nám přijeli pomáhat odklízet sníh, docela je to zmohlo :)

Verunka s oblíbeným mluvícím a zpívajícím hrncem od Fisher Price, který dostala k Vánocům. Již dříve jsme ho měli půjčený z Rané péče.

Každé ráno o půl sedmé chodíme 1 km na autobusovou zastávku, která se nachází na kopci nad vesnicí. Autobusem pak cestujeme asi půl hodiny, než dojedeme ke školce. Stejná cesta, ale opačným směrem, nás čeká i po obědě, doma jsme o půl druhé. 

Od listopadu máme auto. Jezdila jsem asi měsíc, než napadl sníh, teď si netroufám. Každé ráno jsem se budila s pocitem svírajícího se žaludku, za ten měsíc ježdění jsem zhubla asi tři kila.

Nejsem dobrý řidič, nikdy jsem neplánovala, že budu řídit, ačkoliv mám řidičák už několik let. Okolnosti mě ale donutily. Okolnosti jménem Verunka. Dokážete si jistě živě představit, jak se vláčím s dvacetiilovým maličko hyperaktivním dítkem kilometr do kopce. V zimě ho tahám přes závěje a chytám, když padá, v létě ho zase násilím táhnu, když nedrží směr a "jde za svým stínem". O cestě domů s nákupem ani nemluvě.

V autobuse to je horor, není řidiče, který by nás neznal. Celé to začíná, když musím malou vynést do schodů, které jí dělají stále problémy. Pak řidič jen mávne rukou, abychom šly, přičemž se mu v lepším případě snaží Verunka ukrást drobné mince, v horším se mi už několikrát vytrhla a běžela k zadním otevřeným dveřím. Pak musím malou usadit, což sama taky nezvládne.

Hit posledního měsíce jsou hysterické záchvaty v autobuse. Verča se začne vztekat, mlátí sebe i mě a je k neutišení. Kam se ztratila ta hodná a usměvavá holčička? Pokud nemám nic k jídlu, je zle, svačinkou, nebo bonbónky se přece jen na chvíli zklidní.

Upřímně řečeno, už se těším, až roztaje sníh a opět začnu jezdit. A další tři kila dolů taky nejsou k zahození, že......?

"naše" autobusová zastávka

cesta do kopce

cesta z kopce vypadá přívětivěji

naše vesnička 

Pro změnu něco z říše zvířátek. A že jich máme doma požehnaně.........

Osmák degu, máme tři holky. Kolotoč musím každý druhý den namazat, jinak to je o nervy :)

Myši to jsou dost akční. Jakmile otevřu klec, jsou hned venku.

Nenažrané, jak jinak......

Osmákoterapie :) Verunka je moc miluje a snaží se je sama krmit.

Dnes se šla Verča podívat s dětmi ze třídičky do tělocvičny na florbal. Jak se jí tam líbilo, posuďte sami :)

Kde mám tu hokejku?

K čemu hokejku, asi ze mě bude brankářka.

Nebo snad gymnastka?

Kdoví..........

Hurá do školky!!!!

Kostičky mám moc ráda!

To je můj miláček :) Celá Belinka!

(Je to plyšák i když vypadá jak živý)

Teta Míša se o mě stará. A moooc dobře!

S dětmi na sněhu.

Dnes jsme měly jet k babičce a dědovi, ale při pohledu na tu ledovatku venku jsme to vzdaly :)

Navečer jsme stejně šly  na procházku, ale z okna se na tu zimu přece jen dívá líp. 

To nám nějak vyhládlo!!!

Ne, já ještě nepapám sama, mamka mi musí napíchnout páreček na vidličku,

ale snažím se, to koukáte, že jo?

Mňam, mňam, to je dobrota :)

Pravidelná "venčící" procházka. Moc se nám nechtělo, ale nakonec to bylo celkem fajn.  Ještě s námi šla sousedka, ale tu se mi vyfotit nepodařilo :)

Celou cestu mrholilo a když jsme se blížily k domovu, byly jsme celé "ledové", jak dvě ledové princezny.

                                                      "Jůůůů, to je paráda!"