Září je u nás plné změn. Verunka nastoupila do přípravného ročníku Speciální základní školy, takže mám doma malou školačku. Krůček po krůčku se zlepšuje, maličko pokročila v řeči a porozumění, zkoušíme tříkolku Loped, na které dříve nechtěla ani sedět a veškeré pokusy byly doprovázené pláčem.
Mamko, to mi to s batůžkem sluší, viď?
Do školičky chodím moc ráda a jsem tu spokojená :)
Miluju čmárání všeho druhu, to mi to jde, že jo?
To jsem ale muzikantka :) Tluče bubeníček...........
A tady sedím v jídelně a zkouším sama jíst. Mamka říká, že je to ještě běh na dlouhou trať, ale já tam stejně jednou doběhnu :)
¨To je výhled :) Prozradím vám jedno tajemství...Proto jezdím tak ráda, dospěláci jsou najednou mrňaví a navíc dosáhnu na lístečky na stromech...
Taky už řídím jako mamka a jak mi to jde.......
Odpolední siesta na zahrádce :)
Mamko, proč mě zase fotíš?
Sluníčko mi zahřívá kožíšek.......
Vždyť je tak krásně.....
.....že se i pejskové chladí mezi květinkami :)))))))
Mamko, kuk!
To jsem jednička, viď?
—————